CZ PL DE

Muzeum keramiky v Boleslavci

Budova Muzea keramiky, ul. Mickiewicza 13

Městské muzeum v Boleslavci bylo založeno roku 1908 a o tři roky později bylo otevřeno pro návštěvníky. Na konci 2. světové války byly všechny sbírky rozprášeny, zbyla pouze budova. Poválečná činnost muzea byla zahájena 27. prosince 1953 a od r. 1967 shromažďuje sbírky místní kameniny. O výběru této specializace rozhodly řemeslné tradice Boleslavce – města od dávných dob proslulého výrobou velmi kvalitní keramiky.

Džbán s plastickou dekorací, Bolesławiec, zač.17. století.

Současné sbírky Muzea keramiky čítají kolem 6000 exponátů, které vznikaly především v místních dílnách. Jedná se o největší soubor tohoto typu na světě. Na stálé výstavě Muzea keramiky je průřezovým způsobem představena historie boleslavecké kameniny. Díky exponátům, které jsou zde vystaveny, a také díky četným prezentacím, filmům a přehlídkám lze sledovat vývoj tvarů a dekorací výrobků od nejstarších dob až do současnosti. Také se lze seznámit s technologickým vývojem, k němuž docházelo v procesu tvorby v průběhu doby.

Archeologické vykopávky mezi ulicemi Piaskowa a Mała v Boleslavci, červenec 2007

V rámci trvalé výstavy je možné shlédnout nestarší nádoby z 15., 16. i 17. století, které byly získány během archeologických výzkumů prováděných v r. 2007 v okolí Pískové ulice v Boleslavci. Pracovníci muzea zde tehdy odkryli pozůstatky jedné z pěti místních hrnčíren. Z 18.000 keramických fragmentů se podařilo rekonstruovat 101 nádob: hrnky, džbány, mísy a talíře. Pro většinu z nich je charakteristický jednoduchý tvar a skromná dekorace. Nejzajímavější jsou džbány pokryté kobaltovou glazurou s plastickou dekorací. Mezi výrobky jsou též kachle, fajfky, technická keramika, jakož i hračka – figurka koníka. Nádoby z tohoto období s vysokými uměleckými hodnotami reprezentuje nesmírně cenný soubor bohatě zdobených keramických nádob ze 17. století, charakteristických širokou škálou glazur a bohatými dekoracemi, jež byly získány do sbírek muzea v letech 2012/2013 ze soukromé sbírky.

Žebrované džbány (tzv. melouny), s cínovým kováním, hnědá glazura, 1. pol. 18. století

Současně s rozvojem technologií ve druhé polovině 17. století se objevily nové typy nádob, charakteristické pro Boleslavec: lahve a džbány v podobě melounu s žebrovanými břichy, pokryté přírodní hladkou a pololesklou, hnědou nebo zelenou sklovinou z místní hlinky. Na konci 18. století byla nabídka boleslavecké keramiky rozšířena kromě jiného o konvice na čaj, kávu a konvičky na mléko, džbánečky a krabičky. Také se rozšířila nová technika zdobení, kdy se hladká hnědá glazura pokladla vystouplými ozdobami z bílé hlinky s motivy rostlinnými, heraldickými, religiózními nebo figurálními. V první polovině 19. století si na své konto připsala velký úspěch dílna Johanna Gottlieba Altmanna. Ten uskutečnil průlom v technologii výroby boleslavecké kameniny tím, že jako první k výrobě užil ušlechtilou kameninovou hmotu, která se za vysoké teploty vypálila do běla; také použil fluoritovou glazuru, díky čemuž se boleslavecká kamenina vzhledem i vlastnostmi přiblížila porcelánu.

Váza, kamenina zdobená technikou střikového nánosu za užití šablony, dílna J. Paul & Sohn, Boleslavec, 30. léta 20. století

V 80. letech 19. století se v Boleslavci objevila dekorace, která se stala symbolem současné místní keramiky. Na nádobách jsou pomocí houbičkových razítek nanášeny opakující se motivy složené z puntíků, růžic nebo pavích oček v barvách kobaltové modři, okru, bronzu či chromové zeleni. Dalším předělem v rozvoji produkce boleslavecké kameniny bylo otevření Královské odborné keramické školy v roce 1897. Pod vedením dr. Wilhelma Pukalla z Berlína, později pak Eduarda Berdela, se započalo s odborným vzděláváním budoucích keramiků, a to jak v technologii výroby, tak i v oblasti umělecko-estetické. Objevily se nové, často přímo avantgardní tvary, techniky a vzory zdobení. Kromě zušlechtěné přírodní glazury se zlacením se experimentovalo s glazurami roztékavými, krystalickými a zrcadlovými, s galvanizováním, intarzováním sklovinami, malováním štětečkem, matnými glazurami. Byla užívána technika střikového nánosu za použití rozprašovače a šablony.

Mísa, kamenina zdobená razítky, dílna Julius Paul & Sohn, Boleslavec, kolem r. 1920

Díky spolupráci s keramickou školou rozvíjely činnost místní dílny: Roberta Burdacka, Huga a Ernsta Reinholdových, Julia Paula, Carla a Edwina Wernerových, jejichž výrobky, vystavované a sbírající ocenění na mnohých výstavách, veletrzích a soutěžích, se staly exkluzivním zbožím, vysoce ceněným prakticky na celém světě.

Hrnec, béžová keramika, Boleslavec, 15.-16. století

Znovuoživení výroby v keramičkách po 2. sv. válce bylo obtížné a trvalo dlouho. První továrna rozeběhla výrobu díky iniciativě keramika-umělce, profesora krakovské Szkoły Sztuk Zdobniczych (Škola dekoračních umění) T. Szafrana. Spolupráce s vratislavskou PWSSP (dnes Akademia Sztuk Pięknych /ASP/) umožnila udržet vysokou uměleckou i technologickou úroveň výroby. Mezi nejzasloužilejší boleslavecké návrháře keramiky patří I. Zdrzałka, A. Szurmińska-Krępowa, A. Różańska, B. Wolanin, J. Bany-Kozłowska, W. Matus, jejichž výrobky jsou vystavovány v rámci stálé expozice Muzea keramiky. Kromě vytvoření mnoha nových originálních dekorů a forem tito umělci často využívali i tradiční vzory. Mezi výrobky je mimo jiné vystavena i bílo-modrá souprava, vyrobená v družstvu “Ceramika Artystyczna” (Umělecká keramika), na níž bylo servírováno jídlo Svatému Otci Janu Pavlu II. na palubě letadla 10. června 1997.

Džbánky s plastickou dekorací, Boleslavec, 2. pol. 18. století

Muzeum keramiky také vlastní bohaté sbírky keramických soch, které vznikaly v průběhu Mezinárodních keramických a sochařských plenérů (Międzynarodowe Plenery Ceramiczno-Rzeźbiarskie), organizovaných v Boleslavci od r. 1964. Mezi autory prací jsou umělci světového věhlasu z celého světa, mezi jinými: Krystyna Gay-Kutschenreiter, Krystyna Cybińska, Paulina Pokorny-Ziemba, Czesław Wiącek, Stanisław Wiącek, Jacek Wiącek, Władysław Garnik, Andrzej Trzaska, Mirosław Kociński, Karen Park, Krzysztof Rozpondek, Marita Benke-Gajda, Kazimierz Kalkowski, Elżbieta Grosseová.

Domácí nádobí, přírodní hnědá glazura, Boleslavec, 19./20. století
Konvička na kávu, kamenina s plastickou dekorací, zobrazující
Adama a Evu – symbol hrnčířského cechu, 2. pol. 18. století
Užitková kamenina, zdobeno roztékavými glazurami, dílna Reinhold & Co., Boleslavec, 20. léta 20. století
Anna Stawiarska, Zrnka, z výstavy „Portret potrójny”, 2009
Váza, kamenina, krystalické glazury, forma: B. Wolanin, glazury: A. Skowroński, 70. léta 20. století