CZ PL DE

Krkonošské muzeum Jilemnice

Zámek v Jilemnici v úpravě z roku 1895 má zachované renesanční jádro z druhé poloviny 16. století. Dnes slouží potřebám Krkonošského muzea.

Krkonošské muzeum v Jilemnici sídlí v  zámku a blízkých budovách zámeckého areálu (starého panského pivovaru a barokního úřednického domu). Kromě Kavánovy galerie a expozice počátků českého lyžování nabízí v rámci historicko – etnografického bloku také dílčí expozici věnovanou řemeslům.

Holbička s nápisem: „Foukaná w Nowým Světě
dne 25. Srpna od Jána hraběte z Harracha“

Jilemnice, založená jako hospodářské centrum rozsáhlého panství, se stala na dlouhá staletí hlavním centrem řemeslné výroby západních Krkonoš a najdeme zde všechna řemesla, jež byla k chodu dominia nezbytná. V roce 1654 měla Jilemnice 53 řemeslnických dílen, o sto let později 88 živností a jejich počet i poté rychle narůstal.

Džbán jilemnického cechu kameníků zedníků
a tesařů, měď, cín, rok 1770

Již v 16. století je zde spolehlivě doložena prosperující plátenická výroba. Její vrchol přináší přelom 18. a 19. století, kdy zásluhou hrabat Harrachů prochází výrazným rozmachem jak po vrchnostenské, tak po poddanské linii. Vedle hraběcí manufaktury se rozvíjí nákladnický systém reprezentovaný zejména několika zdejšími zámožnými měšťany. Kvalita místních výrobků dosahuje bez nadsázky světové úrovně a dokáže dobře konkurovat i na vzdálených evropských trzích. Tuto skutečnost dokládají ukázky nejjemnější lněné příze na světě. Pochází z přelomu 18. a 19. století a 296 m ručně vyrobeného vlákna váží pouze jediný gram! Slavnou textilní tradici ilustrují vzorky a vzorníky textilií, ukázky výroby tkalcovských člunků, ruční tkalcovský stav či nástroje na zpracování lnu. Mezi vzácné doklady přerodu rukodělné výroby ve strojovou patří jeden z prvních částečně mechanizovaných stavů, vyrobený v Anglii kolem roku 1830.

Částečně mechanizovaný tkalcovský stav, výrobek anglické firmy Hattersley & Sterberg – Keighley z doby kolem r. 1830

Širokou škálu zdejší řemeslné výroby vedle četných ukázek produkce řezbářské, zámečnické, truhlářské, voskařské dokládá mimo jiné i vzácná kolekce cechovních předmětů – pokladnic, džbánů, korouhví, cechovních obrazů atd. Mezi nimi nejdůležitější místo zaujímá soubor 33 pohřebních cechovních štítů, doplněný pohřebními cechovními fakulemi. Krásná pasířská práce z první poloviny 19. století, vyrobená ze sametu a stříbrného, zčásti pozlaceného plechu, představuje největší soubor svého druhu v  České republice.

Jeden z pohřebních štítů jilemnického cechu pekařů
a mlynářů, preclík je zde symbolem pekařů. Dílo
pasíře Ambrože Erbena, samet, stříbrný, zčásti
zlacený plech, rok 1842

Zvláštní pozornost je v muzejních expozicích věnována severočeské sklářské produkci se zvláštním zřetelem na novosvětskou sklárnu založenou hraběcím rodem Harrachů v roce 1712 a počátkům zdejší výroby lyží.

Pohled do expozice lidového nábytku a keramiky