CZ PL DE

Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou

Bývalá fara, dnes budova Krkonošského muzea – Památníku zapadlých vlastenců

Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou sídlí v budově bývalé fary v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století.

Houslařská dlátka a housle Věnceslava Metelky, zakladatele krkonošské houslařské školy

Kromě vlastivědné expozice zaměřené na obec Paseky n. J. a blízké okolí nabízí pohled do soustružnické dílny s kompletním vybavením z konce 19. století, ukázku tkaní na tkalcovském stavu, navlékání korálků a stálou výstavu věnovanou krkonošské houslařské škole.

Houslařská dlátka a housle Věnceslava Metelky, zakladatele krkonošské houslařské školy

Rozvoj soustružnické výroby nastal v Pasekách n. J. kolem poloviny 19. století, kdy tu ve větším množství vznikaly soustružnické dílny. Ze dřeva měkkého i tvrdého se obráběly nejrůznější předměty pro běžné užití v domácností a hospodářství, potřeby pro rukodělnou výrobu i textilní průmysl, také korále, perle na růžence, knoflíky, pípy, lékárenské dózy aj.

„Mašina na korale“ a cívečnice, užívané při navlékání korálků

Tkalcovství má v Pasekách n. J. dlouhou tradici. Pravděpodobně už od konce 17. století se doma tkalo plátno na ručních stavech pro potřeby vlastní a pro trh, později i pro faktory – zprostředkovatele zboží pro větší firmy. Tradiční výrobu demonstrují průvodkyně v expozici Památníku na dvou tkalcovských stavech ze 2. poloviny 19. století – člunkovém na plátno a kobercovém. Ke konci 19. a počátkem 20. století bylo v obci založeno několik mechanických tkalcoven, většinou už se stavy žakárovými, umožňujícími vytkávání vzorů na damaškách apod. látkách na ubrusy, ručníky, utěrky, povlakovinu.

Pohled do soustružnické dílny v expozici muzea – šlapací soustruh a soustružnické nástroje z konce 19. stol.

Díky konjunktuře jabloneckého průmyslu bižuterie od 60. let 19. století se z Jablonecka do západních i středních Krkonoš jako nový druh domácké práce rozšířilo sekání a navlékání korálků. Zatímco sekání brzy nahradily stroje, návlekem korálků si podnes, i když sporadicky, některé ženy přivydělávají. Zpočátku se korálky nabíraly na vějíř jehel z truhlíčku zvaného korýtko, později se práce částečně zmechanizovala pomocí přestavěných šicích strojů – „mašiny na korale“. Nožní pedál roztáčel kruhovou podložku s plechovou mísou naplněnou drobnými korálky – „šmelcem“, který tak sám nabíhal na jehly. Nitě s navlečenými korálky se motaly do svazků a takto jako polotovar odváděly faktorům. Většinou šly na vývoz do Asie, Afriky a Americky jako materiál k vyšívání, nášivek a bižuterii.

Ruční tkalcovské stavy z 2.pol.19.stol. – člunkový a kobercový, na nichž se v muzeu předvádí technika tkaní

Stálá výstava krkonošské houslařské školy představuje Paseky jako kolébku krkonošského houslařství, v čele s jejím zakladatelem Věnceslavem Metelkou, místním písmákem, houslařem a učitelským pomocníkem, známým též coby kantor Čermák z románu K. V. Raise Zapadlí vlastenci. Unikátní sbírka hudebních nástrojů zahrnuje práce prvních paseckých houslařů a jejich žáků až po současné houslaře ze slavných rodů Pilařů a Špidlenů.