Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou sídlí v budově bývalé fary v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století.
Kromě vlastivědné expozice zaměřené na obec Paseky n. J. a blízké okolí nabízí pohled do soustružnické dílny s kompletním vybavením z konce 19. století, ukázku tkaní na tkalcovském stavu, navlékání korálků a stálou výstavu věnovanou krkonošské houslařské škole.
Rozvoj soustružnické výroby nastal v Pasekách n. J. kolem poloviny 19. století, kdy tu ve větším množství vznikaly soustružnické dílny. Ze dřeva měkkého i tvrdého se obráběly nejrůznější předměty pro běžné užití v domácností a hospodářství, potřeby pro rukodělnou výrobu i textilní průmysl, také korále, perle na růžence, knoflíky, pípy, lékárenské dózy aj.
Tkalcovství má v Pasekách n. J. dlouhou tradici. Pravděpodobně už od konce 17. století se doma tkalo plátno na ručních stavech pro potřeby vlastní a pro trh, později i pro faktory – zprostředkovatele zboží pro větší firmy. Tradiční výrobu demonstrují průvodkyně v expozici Památníku na dvou tkalcovských stavech ze 2. poloviny 19. století – člunkovém na plátno a kobercovém. Ke konci 19. a počátkem 20. století bylo v obci založeno několik mechanických tkalcoven, většinou už se stavy žakárovými, umožňujícími vytkávání vzorů na damaškách apod. látkách na ubrusy, ručníky, utěrky, povlakovinu.
Díky konjunktuře jabloneckého průmyslu bižuterie od 60. let 19. století se z Jablonecka do západních i středních Krkonoš jako nový druh domácké práce rozšířilo sekání a navlékání korálků. Zatímco sekání brzy nahradily stroje, návlekem korálků si podnes, i když sporadicky, některé ženy přivydělávají. Zpočátku se korálky nabíraly na vějíř jehel z truhlíčku zvaného korýtko, později se práce částečně zmechanizovala pomocí přestavěných šicích strojů – „mašiny na korale“. Nožní pedál roztáčel kruhovou podložku s plechovou mísou naplněnou drobnými korálky – „šmelcem“, který tak sám nabíhal na jehly. Nitě s navlečenými korálky se motaly do svazků a takto jako polotovar odváděly faktorům. Většinou šly na vývoz do Asie, Afriky a Americky jako materiál k vyšívání, nášivek a bižuterii.
Stálá výstava krkonošské houslařské školy představuje Paseky jako kolébku krkonošského houslařství, v čele s jejím zakladatelem Věnceslavem Metelkou, místním písmákem, houslařem a učitelským pomocníkem, známým též coby kantor Čermák z románu K. V. Raise Zapadlí vlastenci. Unikátní sbírka hudebních nástrojů zahrnuje práce prvních paseckých houslařů a jejich žáků až po současné houslaře ze slavných rodů Pilařů a Špidlenů.
