CZ PL DE

Turistické Informační Středisko ve Wleni

„Paedagogium” – Eppnerova továrna na hodinky, pohlednice, poč. 20. století

Wleń je jedním z nejstarších měst na Dolním Slezsku – městská práva získal v 1. polovině 13. století (možná již roku 1214). Jeho založení je spojováno s blízkým strážním hrádkem, zmiňovaným již v 11. století, a který od poloviny 12. stol. plnil funkci kastelánie (zřícenina hradu je v současnosti největším turistickým lákadlem města). Osada se živě rozvíjela do konce 16. století a plnila úlohu důležitého střediska obchodu. Město mělo privilegium obchodu se solí a od r. 1501 také právo pořádat holubí trhy, což se pro něj stalo typickým. Připomínkou někdejších trhů je pomník holubářky, postavený roku 1914 na wleňském náměstí. Novodobé dějiny již k městu nebyly tak vlídné. Bylo mnohokrát poničeno za třicetileté války, ve válkách slezských i napoleonských. Ruinou se stal i středověký hrad a samo město se z úpadku začalo vzpamatovávat až v 19. století. Byla snaha rozvíjet zde textilní průmysl, i když Wleń nebyl schopen konkurovat mnohem větší Jelení Hoře.

Palác Lenno

Mezinárodní renomé ovšem získala wleňská továrna na výrobu hodinek, založená roku 1850 bratry Eduardem, Wilhelmem a Albertem Eppnerovými. S výjimkou počátečních obtíží se firma dynamicky rozvíjela a roku 1853 měla již 42 zaměstnanců. Roku 1856 – po audienci u pruského krále Friedricha Wilhelma IV. – obdržel Eduard Eppner titul královského dvorního dodavatele a dvorního hodináře. Ochranná ruka krále přinesla firmě nejen velkou prestiž,ale také pravidelné měsíční dotace. V tomtéž roce byli v továrně zaměstnáni švýcarští odborníci, což přineslo významné zvýšení jakosti a přesnosti hodinových mechanik. Výroba rok od roku vzrůstala a nabízený sortiment byl stále více ceněn v celé zemi. Kromě stříbrných a zlatých kapesních hodinek byly též vyráběny dámské hodinky posázené brilianty, speciální hodinky pro průvodčí vlaků a poštovních dostavníků, visací hodiny s kyvadlem a také věžní hodiny. Na počátku 60. let 19. století dalo Ministerstvo námořnictva firmě zakázku na zhotovení velkého množství chronometrů pro válečné lodě. Firma měla sklady zboží ve všech větších pruských městech a prezentovala se jako první a jediná hodinářská továrna v zemi. Její výrobky byly exportovány kromě jiného do Ruska, Anglie, Egypta, USA a Brazílie. Roku 1862 byla při továrně otevřena dvouletá podniková škola, vzdělávající v hodinářském oboru.

Pomník „Holubářka”
z roku 1914

Úpadek slávy továrny přišel stejně rychle jako její počáteční úspěch. Na konci 60. let 19. stol. byla ve Zhořelci založena konkurenční firma, která na základě nabídky lepších mezd přetáhla do svých dílen kvalifikované pracovníky z Wleně. Vzhledem k hrozbě zkrachování byl v letech 1868–1872 podnik přenesen do Stříbrné Hory. Jedinou připomínkou hodinářské slávy Wleně jsou dnes hodiny na radniční věži, sestavené sedmnáctiletým Johannem Gottliebem Beckerem, absolventem wleňské hodinářské školy a zaměstnancem firmy Eppner.